Vadná neprodyšná izolace a její následky
Ekonomie + ekologie / tepelné ztráty, oteplování klimatu
Ideální skladba
Již sebemenší netěsnosti v parobrzdné izolační vrstvě, ať již vadnými lepenými spoji přesahů pásoviny, nebo napojeními na konstrukce, mají dalekosáhlé následky. Takováto vadná místa mají stejný účinek, jako například spára mezi okenním rámem a zdivem. Takovouto spáru by nikdo nebyl ochoten tolerovat. Právě tak si Vaši pozornost zaslouží spáry v parobrzdné izolaci.
Netěsnosti způsobují odpovídající měrou vyšší náklady na vytápění, které vedou k nižší rentabilitě tepelné izolace pro stavebníka. Navíc dochází k vyšším emisím CO2, než by docházelo při vytápění neprodyšně zaizolovaného objektu. Dle studie Institutu stavební fyziky ve Stuttgartu se hodnota U tepelně izolační konstrukce zhoršuje o faktor 4,8. Přeneseno do reality to znamená, že dům o obytné ploše 80 m², u něhož existují netěsnosti v neprodyšné izolační vrstvě, potřebuje k vytápění tak velké množství energie, jako neprodyšně zaizolovaný dům o obytné ploše 400 m². Nekontrolované emise CO2 podporují vznik skleníkového efektu, což se projevuje například rostoucím množstvím přírodních katastrof. Proto by snížení emise CO2 mělo být našim cílem a to nejen zřeknutím se nevhodných technologií, ale i aplikací inteligentních řešení, kterým pomáháme životnímu prostředí.
Domy ve střední Evropě spotřebují dle studie z roku 2000 v průměru 22 litrů topného oleje na 1 m² (220 KWh/m²) obytné plochy na vytápění, pasivní dům spotřebuje jen 1 litr, třílitrový dům – jak již jeho jméno napovídá, spotřebuje 3 litry na 1 m² – vše za předpokladu perfektní neprodyšnosti. Spáry v neprodyšné izolační vrstvě objektů vedou k zmnohonásobení spotřeby energie na každý m² obytné plochy.
Ekonomie + ekologie / tepelné ztráty, oteplování klimatu
Letní tepelná ochrana je harakterizována dobou v hodinách, během které pronikne teplo z prostoru pod střešní krytinou až na vnitřní stranu konstrukce (fázový posuv) a s tím spojený nárůst teploty interiéru ve stupních Celsia (°C) v porovnání s venkovní teplotou (amplitudový útlum).
Chladné místnosti při letním horku
Pro letní ochranu před horkem se vypočítává fázový posun a amplitudový útlum. Předpokladem pro to je neprodyšná tepelně izolační konstrukce, kterou se teplo musí postupně propracovávat do interiéru.
Rychlé ohřátí prouděním vzduchu
Spáry v neprodyšné izolační vrstvě vedou k tomu, že na základě rozdílu teploty a tlaku dochází k proudění vzduchu zvenčí dovnitř a tím dochází k vysoké výměně vzduchu. Tepelná izolace pak nemůže přispět k letní ochraně před teplem a vzniká nepříjemné a teplé interiérové klima.
Nezdravé klima v interiéru v zimě
Během topného období by měla vlhkost vzduchu v obytných místnostech činit příjemných 40 – 60%. Příliš suché klima v interiéru je zdraví škodlivé.
Suchý chladný vzduch proniká spárami
Často pozorovaný fenomén suchého vzduchu v interiéru během zimních měsíců vzniká tím, že chladný vzduch zvenku vniká spárami do domu. Ohřeje-li se chladný vzduch vytápěním, snižuje se objem jeho relativní vlhkosti. Proto jsou v zimě domy se špatnou neprodyšností více náchylné k suchému vzduchu v interiéru, jehož vlhkost se i pomocí zvlhčovačů vzduchu téměř nedá zvýšit. Následkem je nepříjemné klima v interiéru.
Příliš nízká relativní vlhkost vzduchu je nepříznivá pro zdraví a příjemný pocit
Příklad:
10°C chladný vzduch může při 80% relativní vlhkosti vzduch pojmout maximálně 1,7 g/m3 vlhkosti (normová hodnota venkovního zimního klimatu dle DIN 4108-3). Ohřeje-li se tento vzduch na 20°C sníží se relativní vlhkost vzduchu na 9,9%.
